Nacházíte se: Úvodní stránka > Evropa > Návštěva v Čechách

Návštěva v Čechách

V prosinci jsme se podívali do rodné země, kterou asi všichni dobře znáte a tak není potřeba ji nějak více popisovat. Já jsem se vydal již mírně v předstihu, abych stihl vše co jsme měl. Začátek byl především ve znamení velmi a to bych zdůraznil, velmi intenzivního studia. Postupně se mi dařilo dělat všechny zkoušky a získávat zápočty, které jsem potřeboval.

Výrazným zpříjemněním celého pobytu pro mne byla výuka na rekreologii, kterou jsem si užil více, než kdy jindy.

Díky laskavosti a obětavosti mého „dvorního“ zvukaře Radka Horáka se mi podařilo nahrát dostatečně materiálu, který bude rozpuštěn do dvou CD. Jedno by měla být „Hudba k jógovým cvičením“. Jedná se o spíše zvukovou kulisu, hudba není příliš dynamická, aby na sebe nepoutala mnoho pozornosti, není ani příliš jednotvárná, aby udržovala přece jen nějakou aktivitu. Uvidíme ještě co na to řeknou jógoví cvičitelé. Hudba bude ještě použita pravděpodobně k nějakým filmovým dokumentům s jógovou tématikou zde v Austrálii. Druhé CD je hotové pouze z části, jedná se o poslechovou záležitost. Nahotovo jsou nahrány zatím 3 sitárové a 3 flétnové skladby. Uvidíme jestli se příští rok podaří zbytek. I když mám obavu, že s vydáním bude zapotřebí počkat až do našeho návratu, což je ještě docela dlouhá doba.

Tradiční koncert v Martině jsem odehrál ve velmi příjemné atmosféře. Přesto že času bylo velmi málo a nemohl jsem uvažovat nad tím, že bych zůstal trochu déle, byl jsem moc rád, že jsem se na Slovensko podíval.

V polovině prosince přiletěla Magdalena a měla přece jenom o trošičku více času, aby se věnovala našim přátelům. Přece jenom jsme však chtěli oba být alespoň v rámci možností s našimi rodinami, tak jsme toho stihli řádově méně, než bychom si přáli.

Poslední předvánoční den nám zpestřili lidé, kteří neváhali použít dlažební kostku místo klíče, aby z auta které jsme měli laskavě zapůjčeno odcizili rádio bez předního panelu a doklad o emisích. Je zajímavé, co lidé občas nutně a naléhavě potřebují, že nemají čas zeptat se majitele. Vše se stalo za bílého dne, na ulici před domem. Nahlášení na policii zasklení a uklizení auta zabralo celý den. Spolu s hloupým pokusem okrást mne v tramvaji (ač nerad, musím přiznat že to byli dva albánští hoši – s malým dítětem) to trošku vzalo náladu, naštěstí ne tak moc…

Zážitkem po začátku australského léta pro mne byl zasněžený les, jízda autem na ledě, prokřehlé ruce v patnáctistupňovém mrazu i beskydská krajina, kterou jsem vždycky považoval za „obyčejnou“. Brzy po novém roce jsme nasedli zpátky do našich letadel a vrátili se zpět na pobřeží Indického oceánu. O drobnou atrakci se ještě postaraly aerolinie. Přestože jsme letěli každý jiným letem, zvládli nám oběma ztratit zavazadla. Naštěstí se však v dalších dnech opět nalezla, tak zůstaly jen příjemné vzpomínky.

Chtění bylo větší, než naše možnosti, tak doufáme, že se s vámi uvidíme při nějaké jiné příležitosti – třeba tady, hlavou směřujíc na tu správnou stranu..

  • Digg
  • Del.icio.us
  • StumbleUpon
  • Reddit
  • Twitter
  • RSS

Reagovat