Nacházíte se: Úvodní stránka > Austrálie > Gnammas Holes

Gnammas Holes

Gnamma Holes – gnamma díry. Moc o nich sami nevíme, přesto se jedná útvary natolik uhrančivé, že nelze se o nich nezmínit.

K čemu sloužily?

K ničemu menšímu, než k přežití. Měly za úkol se i sebemenším deštěm naplnit a udržet vodu co nejdelší dobu. Prameny spodní vody zde nejsou tak časté jako u nás. A tak je zapotřebí plnit studny shora.

Jsou dílem přírody?

Bez díly přírody by nemohly vzniknout. Jsou na místech přirozených stoků, aby se terén pokud možno nemusel moc upravovat. Dílo započala příroda a dotvořil si jej člověk. Většinou vás však ani nenapadne, že by se jednalo o něco, čeho se dotkla lidská ruka.

Kde je lze naleznout?

Dříve snad asi všude. Mnoho z nich však bylo zničeno farmáři. Někdy proto, aby jim tam nepadal dobytek, někdy proto, aby místní domorodci museli jít jinam. Často je můžete minout. Jejich značení je známé pouze domorodcům. Z velkých území taktéž byli domorodí obyvatelé vyhnáni (možná by se dalo říci i z většiny) a tak není nikoho kdo by se o ně staral – čistil a udržoval. Smutným faktem je, že součástí oficiální politiky vůči domordcům bylo tyto zdroje vody ničit, i trávit.

Žádný podklad k tomu samozřejmě není vhodnější, než souvislá skála. I sebemenší déšť zde nevsakuje, ale stéká a dá se shromáždit z velké plochy.. Těžko říci jak hloubili skálu bez železných nástrojů. Evidentně si však dokázali poradit. Kvůli snížení odparu častokrát nadkrývali „studny“ plochými kameny. I díky tomu mnoho z nich nespatříte i když stojíte vedle nich.

Po dvoustech letech kolonizace však spíše nacházíte místa, kde tyto díry byly…

Mají dnes ještě svůj význam?

Určitě v území, kde Aboriginci dodnes žijí. S měnícím se globálním klimatem v důsledku lidské činnosti (především dobýváním a zneužitím fosilních) paliv však Austrálie dostává méně deště a mnoho z nich i po zimě, kdy by měly být plné, zejí prázdnotou.

Další jejich význam je pro tisíce zvířat a ptáků taktéž nabíledni. Tento význam se spíše zvětšuje.
Pro nás by se měly stát pevnou součástí kulturního dědictví. Je to nádherná ukázka jak citlivě „přetvářet krajinu“ (ono to v ní totiž ani není vidět), je to připomínka toho, že naše civilizace není nejstarší, ani nejmoudřejší a že zde nebyla první a pokud se nezačne respektovat prostředí kolem sebe, nebude ani civilizací poslední.

Děkuji za rozhovor

Bylo mi potěšením.

pozn. sama se sebou rozmlouvala redakce

  • Digg
  • Del.icio.us
  • StumbleUpon
  • Reddit
  • Twitter
  • RSS

Reagovat